Filipíny

filipiny_vlajka

  

Základní info
Filipínská republika je stát v jihovýchodní Asii na Filipínském souostroví. Celková rozloha Filipín činí 300 076 km2. Leží v západním Tichém oceánu na více než 7 100 ostrovech, z nichž k největším patří Luzon (106 938 km2) a Mindanao (98 692 km2). Z východu Filipíny omývá Filipínské moře, z jihu Celebeské moře a ze západu moře Jihočínské. Hlavním městem je Manila. Administrativně se člení na 13 regionů, 73 provincií. Od roku 1993 je zavedena částečná autonomie muslimských provincií na ostrově Mindanao. Úředním jazykem je filipínština a angličtina, měnovou jednotkou je filipínské peso. Filipíny jsou bývalou kolonií Španělska a USA, což způsobilo vliv západní kultury na ostrovech.

Většina ostrovů Filipín leží v sopečném a zemětřesném tichooceánském pásmu, které doprovází východoasijské pobřeží. Souostroví tedy bývá často postihováno přírodními katastrofami, ročně zde udeří až 19 tajfunů a denně zde proběhne až 20 zemětřesení, většina je jich naštěstí tak malá, že nejsou ani cítit. Pobřeží ostrovů je značně členité. Horská pásma se střídají se sopečnými masívy a kužely činných sopek, z nichž nejvyšší je Apo (2 954 m). Často jsou pokryty tropickými deštnými pralesy, původní lesy zabírají přes 36 % celkové rozlohy státu. Řeky jsou na Filipínách krátké s nevyrovnaným spádem, největší je Mindanao, která měří pouhých 551 km. Jezera jsou většinou hrazena lávovými proudy, největší je Laguna de Bay.
 

Obyvatelstvo

Celkový počet obyvatel Filipín z roku 2007 činí 88 574 614, z toho přes 95 % tvoří Filipínci převážně malajského původu. Zbytek jsou menšiny mnoha národností. Podle jazyka rozlišujeme okolo 70 etnik, z nichž nejpočetnější jsou Tagalové, Cebuánci a Ilokánci. Filipíny patří k jediné římskokatolické zemi v celé Asii, na jihu se objevují též muslimové.

Manila je hlavním městem Filipínské republiky. Rozkládá se na jihozápadním pobřeží ostrova Luzon u východního pobřeží Manilského zálivu. Leží takřka na úrovni hladiny moře – nadmořská výška se zde pohybuje okolo pouhých 14 metrů. Počet obyvatel města z roku 2007 činí 1 660 714. Celá metropole ale čítá i přes 10 milionů lidí (neoficiálně dokonce 20 milionů), patří tak mezi největší městské aglomerace v celé jihovýchodní Asii.

Manila je průmyslovým, obchodním a kulturním centrem země. Je také důležitým námořním přístavem. Sídlí zde Asijské rozvojové banky. Dále se tu nachází mnoho muzeí, divadel, několik univerzit a mezinárodní letiště.

Město bylo založeno Španěly v roce 1571. V letech 1762-1764 jej okupovala Británie. V roce 1941 byla Manila bombardována Japonskem a osvobozena byla až v roce 1945. Hlavním městem byla v letech 1571-1948 a od roku 1976.

 

Podnebí

Filipíny leží v tropickém pásu, panují zde tedy extrémně vysoké teploty a vlhkost. Zimní měsíce, které zde převládají od listopadu do února, jsou teplé a suché. Letní měsíce od března do června jsou zvláště teplé. Chladněji a deštivo je během června a října.
 

 

Ekonomika

Ekonomika Filipínské republiky je oficiálně označená za rozvojovou. Ačkoliv je přirozeně zemědělskou zemí, lehký průmysl a služby se zde v poslední době velmi rozvinuly. V minulosti byly Filipíny nejbohatší zemí v Asii po Japonsku, ekonomika ale zaznamenala začátkem 80. let pokles, kdy se na světových trzích snížila poptávka po zdejších produktech. Ekonomické oživení bylo od té doby v porovnání s ostatními asijskými zeměmi pomalé, a proto Filipíny zůstávají jednou z nejchudších zemí v regionu. V roce 1998 totiž prošly finanční krizí, ve které si země nadělala mnoho dluhů, které v dnešní době brání pokusům zlepšit ekonomický stav.

Nejvýznamnějšími plodinami Filipín je rýže, kukuřice, kasava, banánovník a zelenina. Je také významným světovým producentem kokosových ořechů, z nichž se vyrábí tzv. kopra, palmového oleje a ananasu. Z živočišné výroby je zde rozšířen chov prasat a rybolov.

Filipíny mají hodně nerostného bohatství. Těží se zde rudy neželezných kovů a zlato. Průmysl je zaměřený na zpracování zemědělské produkce a výrobu základního spotřebního zboží. Rozšířený je tu tedy průmysl potravinářský, textilní, dřevozpracující a dokonce i chemický.